Jsem fotograf - amatér. Moje “fotografické já“ sahá přibližně až do roku 1957 a prakticky trvá dodnes. Nikdy jsem vážně neusiloval o to, stát se profesionálním fotografem, ale spíš být spokojeným, šťastným amatérem a fotit jen tak, pro své potěšení, což se mi úspěšně daří. Po mnoha letech si čím dál víc uvědomuji svou fotografickou nedokonalost, své chyby, někdy možná i nedůslednost, či nedočkavost a v mnoha směrech limitující (finanční) nedosažitelnost některých těch příšerně drahých "profi" foto cajků. Přiznejme si otevřeně – focení je bezesporu drahá záležitost. To platilo před desítkami let, platí to i dnes. Ale ať už je to jak chce, fotit stejně nepřestanu a budu fotit tím, co mám a na co mám. Focení mi navždy přirostlo k srdci a nemůžu si pomoct. A zřejmě je to dobře.

Standa